TŘINÁCT

Napsal Sine libris (») 5. 5. 2014 v kategorii Christina Lauren – Božský bastard, přečteno: 298×

TŘINÁCT

Hlavou se mi v tu vteřinu prohnal milion myšlenek. Takhle uţ to dál vést nemůţeme. Buď se náš vztah někam posune, nebo to musí přestat. Okamţitě. Poznamenávalo to moji práci, můj spánek, moji schopnost jasně uvaţovat - celý můj zasraný ţivot.
Ale bez ohledu na to, jak moc jsem se snaţil lhát si do kapsy, jsem věděl, co chci. Nemohl jsem ji nechat jen tak zmizet.
Běţela tou chodbou prakticky sprintem, ale já ji stejně doháněl. „Nemůţeš na mě
vytáhnout něco takového a pak čekat, ţe tě prostě nechám odejít!"
„Já sakra nemůţu!" vykřikla přes rameno. Dorazila ke svému pokoji a chvíli zápolila s klíčem, neţ se trefila do škvíry.
Doběhl jsem k těm dveřím, zrovna kdyţ je otevřela, a krátce se setkal s jejíma očima, neţ vběhla dovnitř a pokusila se je rychle zabouchnout. Moje ruka vystřelila a zatlačila do nich tak prudce, aţ narazily do zdi.
„Co si do prdele myslíš, ţe děláš?" zařvala. Vešla do koupelny naproti dveřím a obrátila se tváří ke mně.
„Mohla bys přede mnou přestat utíkat?" Jak jsem šel za ní, můj hlas se ozvěnou v tom
malém prostoru rozléhal. „Jestli jde o tu ţenu dole -"
Postoupila o krok dopředu a vypadala, jako by ji moje slova rozběsnila snad ještě neskutečně víc. „Neopovaţuj se mluvit dál. Nikdy jsem se nechovala jako ţárlivá přítelkyně." Znechuceně zavrtěla hlavou a pak se obrátila k toaletnímu stolku a začala se hrabat v kabelce.
Zatímco jsem ji pozoroval, připadala mi stále zoufalejší. O co dalšího tady mohlo jít? Byl jsem naprosto zmatený. Na její výbuchy vzteku jsem obvykle reagoval tím, ţe jsem do něčeho praštil a touhle dobou uţ byl polonahý. Tentokrát se ale zdála opravdu rozčílená. „Ty si myslíš, ţe se zajímám o kdejakou ţenskou, co mi strká do ruky klíč od svého
hotelového pokoje? Za jakého chlapa mě to sakra máš?"
Práskla kartáčem o pultík a vztekle ke mně zvedla hlavu. „To teď jako mluvíš váţně? Vím, ţe jsi to tak dělával uţ dřív. Jenom sex bez dalších závazků - určitě takhle dostáváš
klíče kaţdou chvíli."
Chystal jsem se odpovědět, protoţe pokud jsem měl být naprosto upřímný, opravdu jsem zaţil vztahy, ve kterých šlo výhradně o sex, ale tahle záleţitost s Chloe uţ nějakou dobu nebyla jen o sexu.
Ona mě ale přerušila. „Nikdy v ţivotě jsem neudělala nic, co by se tomuhle třeba jen blíţilo, a nevím, jak tím dál proplouvat," řekla a její hlas zazníval s kaţdým slovem hlasitěji. „Ale kdyţ jsem s tebou, připadá mi, jako by na ničem jiném nezáleţelo. Tohle tahle záleţitost," pokračovala a ukázala rukou na nás dva, „tohle nejsem já! Je to, jako bych se proměnila v docela jiného člověka, kdyţ jsem s tebou, a já to nenávidím. Já tohle dělat nemůţu, Bennette. Nelíbí se mi, kým se stávám. Tvrdě pracuju. Záleţí mi na mojí
práci. Jsem chytrá. To všechno by šlo ale k čertu, pokud by se lidi dozvěděli, co se mezi
námi děje. Najdi si někoho jiného."
„Uţ jsem ti to říkal, co tohle začalo, jsem s nikým jiným nebyl."
„To neznamená, ţe si nevezmeš klíč od pokoje, kdyţ ti ho někdo strčí do ruky. Co bys
udělal, kdybych tam nebyla?"
„Vrátil bych ho zpátky," odpověděl jsem bez zaváhání.
Jenţe ona se jen rozesmála, očividně mi nevěřila. „Koukni. Celá tahle věc uţ mě dost
vyčerpává. Chci se jenom osprchovat a zalézt do postele."
Připadalo mi skoro nemoţné představit si, ţe bych od ní teď měl odejít a nechat tuhle záleţitost nedořešenou, jenţe ona uţ se obrátila a spouštěla sprchu. Kdyţ jsem dospěl ke dveřím na chodbu, ještě jsem se ohlédl k místu, kde stála, obklopená párou, a sledovala,
jak odcházím. A ať mě čert vezme, jestli nevypadala stejně rozpolcená, jako já se cítil.
Bez uvaţování jsem přešel chodbičku, sevřel její obličej v dlaních a přitáhl si ji k sobě. Kdyţ se naše rty setkaly, vydala přidušený vzdech na znamení kapitulace a okamţitě mi zajela rukama do vlasů. Políbil jsem ji tvrději, jako bych si chtěl přivlastnit její vzdechy, přivlastnit si její rty, přivlastnit její chuť.
„Co kdybychom vyhlásili na jednu noc příměří," řekl jsem a vtiskl jí na ústa tři drobné polibky, dva po obou stranách a jeden delší doprostřed, do samotného srdce jejích úst. „Odevzdej se mi na jednu noc celá, ničemu se nebraň. Prosím, Chloe, potom uţ tě nechám na pokoji, ale skoro dva týdny jsem tě neviděl a prostě tě dneska večer
potřebuju."
Několik bolestných vteřin na mě upřeně hleděla a očividně bojovala sama se sebou. A pak s tichým, prosebným povzdechem zvedla ruce, postavila se na špičky, aby se
dostala co nejblíţ, a přitáhla si mě k sobě
Mé rty byly hrubé a neoblomné, ale ona se neodtáhla, pevně ke mně tiskla svoje křivky. Všechno kromě ní pro mne přestalo existovat. Naráţeli jsme do zdí, do pultíku, do sprchových dveří, v našem zoufalství jsme neustále měnili směr a vzájemně se přetahovali. Místnost teď uţ byla úplně plná páry a všechno vypadalo neskutečně. Mohl
jsem cítit její vůni, chutnat její kůţi, dotýkat se jejího těla, ale nic z toho mi nestačilo.
Naše polibky byly stále hlubší, naše doteky vášnivější. Chytal jsem ji za zadek, za stehna, klouzal jí rukama nahoru dolů po ňadrech, potřeboval jsem svírat v dlaních všechny kousky jejího těla současně. Zatlačila mě zpátky ke zdi a po ramenou a po hrudi se mi kaskádovitě rozlil jakýsi teplý příval, který mě vytrhl z toho oblouznění. Pořád ještě v šatech jsme zacouvali do sprchy. Byli jsme skrznaskrz promáčení.
A bylo nám to jedno.
Její dlaně mi horečně přejely po těle a začaly škubat košili z kalhot. Třesoucíma se
rukama ji rozepnula a ve spěchu utrhala několik knoflíků, neţ stáhla ten mokrý kus oděvu z mých ramen a vyhodila ho ven před sprchový kout.
Vlhké hedvábí šatů se jí přilepilo na tělo a zdůrazňovalo kaţdičkou křivku. Přejíţděl jsem rukou po látce na jejích ňadrech a cítil naběhlé bradavky pod ní. Zasténala, zakryla mi ruku svou dlaní a korigovala její pohyby.
„Řekni mi, co by sis přála." Hlas mi zdrsněl touhou. „Řekni mi, co bys chtěla, abych ti
dělal."
„Já nevím," zašeptala mi do úst. „Jenom chci vidět, jak se tomu poddáváš."
Chtěl jsem jí říct, ţe toho můţe být svědkem právě v tuto chvíli, a upřímně řečeno to
mohla pozorovat uţ celé týdny, ale nedostávala se mi slova, kdyţ jsem jí klouzal rukama po bocích a vzhůru pod šaty. Dráţdili jsme se jazyky a kousali se navzájem do úst, zvuky ze sprchy utápěly naše vzdechy. Zajel jsem jí rukama do kalhotek a pocítil na prstech její teplo.
Potřeboval jsem toho z ní vidět víc, a tak jsem prsty zase vytáhl a zajel jimi k lemu jejích šatů. Jediným pohybem jsem jí je přetáhl přes hlavu a v ten moment ustrnul při
pohledu na to, co se skrývalo pod nimi. Dobrotivý Jeţíši. Ona se mě snad snaţí zabít.
O krok jsem ustoupil a opřel se o stěnu sprchového koutu, protoţe jsem potřeboval oporu. Stála tam přede mnou celá promáčená, v bílých krajkových kalhotkách svázaných na boku saténovou mašlí. Ztuhlé bradavky zřetelně vystupovaly pod podprsenkou ze
stejné soupravy a já se nedokázal ovládnout, abych nenatáhl ruku a nedotknul se jich.
„Do prdele, ty jsi ale krásná," řekl jsem a přejel konečky prstů po vypnutých ňadrech. Projelo jí viditelně zachvění, zatímco moje ruka putovala výš, přes klíční kost podél krku aţ k její bradě.
Mohli jsme si to rozdat přímo tam na těch kachličkách, mokří a kluzcí, a moţná to později i uděláme, ale já si chtěl dát tentokrát na čas. Srdce se mi rozbušilo prudčeji při pomyšlení, ţe máme před sebou celou noc. Ţádný spěch ani skrývání. Ţádné urputné potyčky ani pocity viny. Měli jsme jednu celou noc jen pro sebe a já měl v plánu strávit všechen ten čas s ní v posteli.
Sáhl jsem za ni a vypnul sprchu. Přitiskla se ke mně, jako by se mi chtěla zatlačit do těla. Sevřel jsem její tvář v dlaních a dal jí francouzský polibek, můj jazyk hladce klouzal po jejím. Zhoupla se v bocích a já odsunul dveře sprchy a přidrţoval je, neţ jsme se vypotáceli ven.
Jako bych se nedokázal přestat dotýkat její kůţe: přejíţděl jsem jí rukama po zádech, po něţné křivce její prdýlky a zase zpátky podél boků aţ k ňadrům. Potřeboval jsem ohmatat, ochutnat kaţdičký centimetr jejího těla.
Ani na moment jsme se nepřestali líbat, zatímco jsme se potáceli ven z koupelny, nemotorně klopýtali a současně ze sebe horečně strhávali zbytky oblečení. Kdyţ jsem ji zatlačil do loţnice, skopl jsem z nohou promáčené boty, zatímco mi její ruce šmátraly po břiše ve snaze najít opasek. Pomohl jsem jí a rychle jsem se vysvobodil z kalhot a boxerek. Ve spěchu jsem je odkopl stranou, kde přistály na mokré hromádce.
Přejel jsem jí kotníky prstů po ţebrech a pak sklouzl ke sponě její podprsenky, rozepnul ji a prakticky strhl z jejího těla. Přitáhl jsem si ji blíţ a zasténal jí do úst, kdyţ se mi ztuhlé bradavky otřely o hrudník. Konečky jejích mokrých vlasů mě šimraly na rukou, zatímco jsem jimi šátral po jejích nahých zádech, na kůţi jsem cítil elektrické jiskření.
V pokoji byla tma, jediné osvětlení představoval tenký prouţek světla, který se vykradl ze dveří koupelny, a měsíc na noční obloze. Kdyţ narazila nohama zezadu na postel, moje ruce sjely k poslednímu kousku oblečení, které stálo mezi námi. Má ústa se posouvala od jejích rtů dolů ke krku, přes prsa a trup. Umístil jsem několik něţných kousavých polibků na její břicho a konečně dospěl k bílé krajce, která halila to poslední, co jsem z ní ještě neviděl.
Svezl jsem se před ní na kolena, zvedl hlavu a setkal se s jejím pohledem. Ruce mi
zabořila do vlasů, její prsty se probíraly skrz zašmodrchané vlhké pramínky.
Natáhl jsem ruku, sevřel mezi prsty jednu něţnou saténovou stuhu, zatáhl a sledoval, jak jí sklouzává z boku. Obličejem se jí kmitl zmatený výraz, kdyţ jsem zvolna přesunul prsty podél krajkového lemu na opačnou stranu a ještě jednou to zopakoval. Kalhotky jí nepoškozené sklouzly z těla a ona přede mnou zůstala stát docela nahá. Moţná jsem je nezničil, ale mohla si být sakra jistá, ţe jsem měl v plánu si je odnést s sebou.
Zasmála se, jako by mi četla myšlenky.
Navigoval jsem ji tak, aby se posadila na krajíček postele, a já, stále na kolenou, jsem jí
roztáhl nohy. Přejíţděl jsem rukama po hedvábné pleti jejích lýtek, sázel jí polibky na stehna a mezi nohy. Chuť jejího těla mi pronikala přes ústa aţ do hlavy a vymazávala všechno ostatní. Bylo to kurva neskutečné, co se mnou tahle ţena dokázala provádět.
Zatlačil jsem ji dozadu, poloţil na prostěradla a konečně se přesunul na ni, abych se k ní připojil. Zatímco jsem jí přejíţděl rty a jazykem po těle, její ruce si stále pohrávaly s mými vlasy a naznačovaly, kde mě chce nejvíc. Vsunul jsem jí palec do úst, protoţe jsem potřeboval, aby v sobě měla alespoň část ze mne, potřeboval jsem svá ústa na jejích prsou, jejích ţebrech, její bradě.
Celý pokoj plnily její vzdechy a steny a mísily se s mými vlastními. Měl jsem ho tvrdšího, neţ co jsem kdy pamatoval, a touţil jsem se do ní nořit stále znovu a znovu. Dospěl jsem aţ k jejím ústům a přejel jí vlhkým palcem po tváři, kdyţ si mě přitáhla a naše nahá těla se kaţdičkým centimetrem kůţe přilepila na sebe.
Horečně jsme se líbali, naše ruce pátraly a mačkaly, jak jsme se pokoušeli dostat k sobě co nejblíţ. Naše boky se pohupovaly ve stejném rytmu, můj pták klouzal po její vlhké, horké štěrbince. Pokaţdé, kdyţ se jí otřel o poštěváček, vymámil z ní sten. Stačil jediný nepatrný pohyb a mohl jsem být hluboko uvnitř.
A chtěl jsem to víc neţ cokoli jiného, jenţe jsem od ní napřed potřeboval něco slyšet. Kdyţ dole v přízemí vyslovila mé křestní jméno, spustilo to v mém nitru jakousi reakci. Zatím jsem to ještě nechápal, netušil jsem, jestli jsem plně připraven probádat, co to vůbec znamená, ale věděl jsem, ţe potřebuju, aby to řekla, abych slyšel, ţe jsem to já, koho chce. Potřeboval jsem vědět, ţe pro dnešní večer patří mně.
„Já do prdele přímo umírám touhou být teď v tobě," zašeptal jsem jí do ucha. Na
moment se jí zarazil dech v hrdle a ze rtů vyrazil hluboký sten. „Ty to chceš taky?"
„Ano," zakňourala prosebným hlasem a nadzvedla boky z postele, jako by mě hledala. Špička mého penisu se jí otřela o štěrbinku a já musel zatnout čelist, protoţe jsem to chtěl prodlouţit. Přejíţděla mi patami nahoru dolů po nohách, aţ se mi nakonec usadily
kolem pasu. Vzal jsem obě její ruce do svých, zvedl jí je nad hlavu a propletl naše prsty.
„Prosím, Bennette," ţebronila. „Uţ z toho začínám šílet."
Sklonil jsem hlavu, takţe se naše čela dotkla, a konečně pronikl hluboko do ní. „Ach, šukej mě," zasténala.
„Řekni to znovu." Pomalu jsem začínal ztrácet dech, jak jsem klouzal do ní a zase ven.
„Bennette - šukej mě."
Chtěl jsem to slyšet znovu a znovu. Vytáhl jsem se na kolena, zatímco naše ruce
zůstávaly dál propletené, a začal do ní pronikat urputněji.
„Tohohle nebudu mít nikdy dost." Uţ jsem se blíţil k orgasmu, ale potřeboval jsem ještě
vydrţet. Byli jsme od sebe příliš dlouho, a nic z těch mých fantazií o ní za tu dobu se s tímhle nedalo srovnat.
„Chci tě takhle mít kaţdý den," zachrčel jsem jí do zvlhlé kůţe. „Takhle a taky opřenou
o stůl. Kdyţ jsi na kolenou a kouříš mi ptáka."
„Proč?" zasyčela skrz sevřené zuby. „Proč to tak miluju, kdyţ se mnou takhle mluvíš? Jsi
takový šmejd."
Znovu jsem se k ní sklonil a zasmál se jí do krku.
Naše pohyby byly zcela nenásilně koordinované, potem kluzká kůţe klouzala po kůţi.
Při kaţdém dalším přiraţení zvedala boky, aby mi vyšla vstříc, nohama obemknutýma kolem mého pasu si mě vtahovala hloub. Pohltila mě natolik, ţe jsem měl pocit, jako by se čas zastavil. Propletené ruce jsme dál svírali nad její hlavou, ale ona mě teď začala tisknout pevněji. Uţ skoro byla, její výkřiky zaznívaly stále hlasitěji a moje jméno vycházelo z jejích rtů pořád dokola a dokola a tlačilo mě blíţ a blíţ k orgasmu.
„Vzdej to." Hlas jsem měl rozervaný zoufalou touhou, kterou jsem cítil. Byl jsem uţ tak
blízko, ale chtěl jsem počkat na ni. „No tak, Chloe, odevzdej se mi celá."
„Ach, boţe, Bennette," zasténala. „Řekni něco jiného." A sakra. Takţe moji holku
dostávají do extáze sprosťárny. „Prosím."
„Jsi tak kurevsky kluzká a horká. Kdyţ uţ jsi blízko," supěl jsem, „tak ti kůţe úplně zrudne a hlas ochraptí. A nic není tak šukézně dokonalého jako tvůj obličej, kdyţ se
uděláš."
Sevřela mě nohama ještě pevněji a já cítil, jak se jí zadrhnul dech v hrdle, cítil, jak se kolem mne stáhla.
„Ty tvoje kurevsky jedovaté rty docela změknou a otevřou se, kdyţ po mně touţíš, tvoje oči mě prosí, abych ti udělal dobře, a do prdele, nic se nevyrovná těm zvukům, co
vydáváš, kdyţ se konečně uděláš."
Víc toho ani třeba nebylo. Prohloubil jsem svoje výpady a s kaţdým dalším pohybem ji zvedal z postele. Teď uţ jsem vrávoral na okraji propasti, a kdyţ vykřikla moje jméno, nedokázal jsem to dál zadrţovat.
Zabořila mi obličej do krku, aby ztlumila své výkřiky, a já cítil, jak se přestává ovládat, jak se pode mnou divoce svírá - nic na světě se nemohlo vyrovnat tomu, kdyţ v nás postupně narůstal ten příval a my se jím pak společně nechali zaplavit - a já se tomu poddal taky.
Kdyţ bylo po všem, sklonil jsem obličej těsně k jejímu, naše nosy se dotýkaly, ztěţka a rychle jsme oddechovali. V ústech jsem měl sucho, svaly mě bolely a byl jsem vyčerpaný. Vymanil jsem se ze sevření jejích rukou, něţně jí třel prsty a snaţil se v nich znovu trochu rozproudit krev.
„Do hajzlu," řekl jsem. Všechno mi připadalo tak nějak jiné, ale naprosto jsem netušil v čem. Svalil jsem se z ní, zavřel oči a pokusil se vytěsnit ty zmatené myšlenky.
Leţela po mém boku a celá se chvěla. „Je ti chladno?" zeptal jsem se.
„Ne," odpověděla a zavrtěla hlavou. „Jenom si připadám úplně zničená."
Přitiskl jsem si ji k sobě a přetáhl přes nás deku. Nechtělo se mi odejít, ale taky jsem si
nebyl jistý, jestli chce, abych tam zůstal. „Já taky."
Ticho, které nás obklopovalo, se táhlo snad celé minuty a já uţ si říkal, jestli třeba neusnula. Lehce jsem se pohnul a ke svému překvapení uslyšel její hlas. „Nechoď," řekla do tmy. Sklonil jsem se, políbil ji na temeno hlavy a vdechl její sladkou, tak dobře známou vůni.
„Nikam neodejdu."
Kurva, to je ale skvělý pocit.
Mého ptáka znovu obklopilo něco teplého a vlhkého a já hlasitě zasténal. Nejlepší. Sen. Všech. Dob. Chloe v tom snu sténala a její tělo vysílalo vibrace přes mého ptáka aţ někam hluboko do mne.
„Chloe." Uslyšel jsem vlastní hlas a lehce sebou škubl. Uţ se mi o ní zdálo stokrát, ale tohle působilo tak opravdově. To teplo zmizelo a já se zamračil. Neprobouzej se, Bene. Z tohohle se kurva rozhodně neprobouzej.
„Řekni to znovu." Do mého podvědomí pronikl tichý, chraplavý hlas a já se přinutil otevřít oči. V místnosti byla tma a já leţel v neznámé posteli. Pak se to teplo znova vrátilo a já zalétl očima do svého klína, kde se mezi mýma roztaţenýma nohama pohybovala nádherná tmavovlasá hlava. V ústech svírala moje péro.
Celá noc se mi vybavila v jediném mocném návalu, mlţný opar spánku rychle zmizel. „Chloe?" Nebylo přece moţné, abych měl takové štěstí, aby tohle byla pravda.
Nejspíš se někdy v průběhu noci vzbudila a zhasla světlo v koupelně; v pokoji byla
taková tma, ţe jsem ji sotva rozeznával. Zatápal jsem rukama, abych ji našel, a přejel jsem jí prsty po rtech sevřených kolem mého přirození.
Její ústa klouzala nahoru a dolů, jazyk vířil a zuby s kaţdým pohybem zlehka drhly o mého ptáka. Rukou mě hladila po koulích a já hlasitě sténal, kdyţ je jemně převalovala v dlani.
Ten pocit, kdyţ se mé sny a realita sloučily v jedno, byl tak intenzivní, ţe jsem nevěděl, jak dlouho to ještě dokáţu vydrţet. Maličko se pohnula, začala mi prstem zlehka třít místečko těsně pod ptákem a mně uniklo ze zaťatých zubů dlouhé zasyknutí. Nikdo mi nikdy nic takového nedělal. Skoro jsem ji chtěl zastavit, ale připadalo mi to tak neuvěřitelné, ţe jsem neměl sílu se pohnout.
Zatímco se mé oči přizpůsobovaly světlu, přejíţděl jsem jí prsty po vlasech, po tváři a bradě. Zavřela víčka, začala sát urputněji a tlačila mě tím stále blíţ a blíţ k okraji propasti. Spojení jejích úst na mém klacku a toho prstu, který se na mne tiskl, bylo aţ neskutečné, jenţe já ji chtěl mít nahoře u sebe, ta ústa na mých ústech, aby svírala mé rty, zatímco já bych se nořil do ní.
Posadil jsem se, přitáhl si ji na klín a obtočil si její nohy kolem boků. Přitiskli jsme se na sebe nahými hrudníky, já vzal její obličej do dlaní a zadíval se jí do očí. Tohle byl ten nejlepší budíček, jaký jsem kdy zaţil.
Zlehka se zasmála a olízla si rty, aţ se jí úchvatně zaleskly. Sáhl jsem rukou dolů, nasměroval svoje péro před její dírku a maličko ji nadzdvihl. Jediným hladkým pohybem jsem pronikl hluboko dovnitř.
Klesla mi čelem na rameno a já si posunul její boky trochu dopředu, abych mohl proniknout ještě hloub.
Šukat s ní v posteli bylo neskutečné. Loudavě se po mně vozila, drtila mne drobnými
pohyby. Zasypávala mi polibky kaţdý centimetr pravé strany krku, sála a tahala mě za kůţi. Krátkými větičkami podtrhovala kaţdé zhoupnutí svých boků.
„jako být na tobě," špitala. „Cítíš, jak jsi hluboko? Cítíš to?"
„Jo."
„Chceš, abych zrychlila?"
Zavrtěl jsem hlavou, připadal jsem si absolutně ztracený. „Ne. Boţe, ne."
Ještě chvíli pokračovala v tom pomalém, drobném krouţení, zatímco mi její zuby
zanechávaly stopy po celém krku. Ale pak se přisunula blíţ a zašeptala: „Uţ budu, Bennette," a já namísto abych dal průchod přívalu sprostých slov, abych popsal, co se mnou dělá, kdyţ to slyším, zakousl jsem se jí do ramene, aţ jsem jí do kůţe vysál cucflek.
Tentokrát se do mne opřela tvrději a začala mluvit. Pronášela slova, která jsem dokázal stěţí zpracovat. Slova o mém těle uvnitř ní, o tom, jak mne potřebuje. Slova o tom, jak chutnám a jak je vlhká. Slova o tom, jak chce, abych se udělal, jak potřebuje, abych se udělal.
S kaţdým krouţivým pohybem jejích boků ve mně postupně narůstal tlak. Stiskl jsem ji pevněji, na moment jsem aţ pocítil strach, ţe jí nadělám další modřinu pokaţdé, kdyţ pohnu rukama, a zrychlil přiráţení. Sténala a zmítala se nade mnou, a právě kdyţ jsem si myslel, ţe uţ to déle nevydrţím, vykřikla znovu moje jméno a já cítil, jak se kolem mne začíná křečovitě svírat. Intenzita jejího orgasmu k němu přivedla i mne a já přitiskl obličej k jejímu krku a hlasitě zasténal do její kůţe.
Zhroutila se na mne a oba jsme klesli do prostěradel. Byli jsme zpocení, zadýchaní a naprosto vyčerpaní, ale ona vypadala fakticky dokonale.
Přitáhl jsem si ji k sobě, zády opřel o svou hruď, objal ji rukama a propletl svoje nohy s jejíma. Zamumlala něco, čemu jsem nerozuměl, ale usnula dřív, neţ jsem se jí na to stačil zeptat.
Dnes v noci se něco změnilo a mou poslední myšlenkou, neţ se mi zavřely oči, bylo, ţe zítra bude spousta času si promluvit. Protoţe se ale začaly dovnitř vkrádat první ranní sluneční paprsky, znepokojeně jsem si uvědomil, ţe zítřek uţ je tady.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel pět a deset